Archiv autora: Jitka

Stěhování

Tak a mám za sebou jednu z těch větších změn. Stěhování. Změna na kterou se člověk může připravovat jak dlouho chce, ale stejně i tak to s vámi něco udělá i když si to vůbec, ale vůbec nechcete připustit.

Od září jsme oba věděli, že to jeden den prostě přijde, nicméně ani jeden z nás nečekal, že to pak bude mít takový spád. Naskytla se mi možnost bydlení kousek od mého zaměstnání, takže jsem to doma nadhodila a dneska, 14 dní po první zmínce už mám všechny věci v novém bytě a čeká mě zabydlování, vybalování, rovnání, třídění a hlavně vyhazování.

Nikdy jsem nebyla zastáncem vyhazování věcí, vždycky jsem byla takový ten schovávač všeho, že by se to jednou mohlo hodit, ale poslední dobou jsem spíše proto, že co jsem neměla déle jak půl roku v ruce, že bych to potřebovala tak to prostě půjde pryč.

Probírku oblečením jsem udělala už ve chvíli, kdy jsem to balila, a to ostatní mě čeká teď při vybalování. Už jsem si byla nakoupit v ikee krabičky různých velikostí a tvarů, nejlépe stohovatelné a s jistotou, že je v ikee budou mít stále, abych mohla dokupovat další a aby mi k tomu pasovali. Protože těžko vám bude něco k užitku, když to má jiný tvar a stejně to nenarovnáte tak aby se vám toho vešlo co nejvíce.

Krabičky v ikee serie SMALA jsou opravdu fajn a dají se koupit za pár korun ty menší, ty větší jsou dražší, ale těch člověk nepotřebuje moc, maximálně něco pod postel nebo tak. Jelikož bych ráda všemu dala nějaký řád hned od začátku tak jsem za takovéto  úložné prostory dala něco kolem šesti set korun, pokud ale nemáte v dosahu ikeu, dají se úložné prostory udělat z mnoha věcí. Například třeba z krabic od bot, a pokud si zajdete do prodejny obuvi a poprosíte je, zda-li by vám nemohli pár krabiček stejných schovat, pak si je můžete polepit balícím papírem a hned jsou úložné prostory hotové.

To samé třeba bedínky od zeleniny, nicméně dbejte na to, aby bylo všechno jednoho druhu, aby vám to šlo opravdu stohovat, nebo aby vám to hezky pasovalo do skříněk, jak je „každej pes, jiná ves“ tak to je problém.

Ani nevíte, jak se na to těším, myslím, že bude něco na tom, že když si člověk utřídí svoje věci tak si utřídí i spoustu myšlenek v hlavě. A ne že si dělá pořádek a systém jen ve skříních, ale také v hlavě. Těším se na to, až si sednu a řeknu si, tak a mám hotovo a budu se moct pustit do dalších změn. 

A ta další změna bude jídlo, zcela záměrně jsem přenechala skoro všechny potraviny mému expříteli a já až půjdu na svůj první nákup po stěhování tak v mém košíku budou končit převážně dosti zajímavé potraviny, ale o tom až příště.

Začátek konce aneb konečně začátek

Někdo je na radikální změny, někdo ke změnám musí dospět. Myslím, že já jsem ten typ, který k těm změnám musí dospět, musí si to v hlavě přebrat a připravit se na to. Nicméně i když je člověk připravený, tak se může stát, že jede od kadeřnice se slzami v očích a bojí se podívat do zpětného zrcátka, protože ten odraz je v tu chvíli opravdu strašný. Ale vše popořádku.

Zatím neposkvrněná čistá židle

Vše začalo při krásném okamžiku, při svatbě, a začíná to koncem. Koncem mého více jak dvouletého vztahu. V tu dobu začínám přemýšlet o tom, že to chce opravdu změnu, jenže ouha, změnu bych chtěla ale kde začít. Na internetu hledám možnosti proměn, najdu spoustu nabídek, nicméně jsou pro mě problémem finance. Nejsem schopná ani ochotná dát za proměnu tisíce. Bylo by velmi příjemné, kdybych se posadila do křesla v salonu a po několika hodinách odešla krásně nalíčená, s úžasným účesem, no ale co po dvou třech dnech? Zajít do obchodu s kosmetikou a nakoupit vše potřebné za další tisíce bez toho aby člověk tušil jak správně se nalíčit. To není změna, to je jen taková jednorázová radost, protože si k tomu sama nedojdu, nenaučím se nic a nezůstane to ve mně.

Takže jak jsem napsala na začátku první změnou byl účes. Na internetu jsem si našla, jak bych chtěla ostříhat a s tímto přijela za kadeřnicí. Z dlouhých vlasů pod lopatky tak měl vzniknout módní účes po ramena. Účes takový vznikl, jenže bohužel nebyl takový, jaký jsem si ho představovala já, takže ještě v kadeřnictví jsem se usmívala, leč cesta autem už nebyla nijak veselá. Tekly mi slzy a byla jsem zoufalá se strachem podívat se do zpětného zrcátka. Takže jsem okamžitě volala kamarádce, která mě v mém počínání podporuje a zoufalá jí tvrdila, že vypadám jako blbec a že to mám moc krátké. Po naléhání jsem svolila, že se jí ještě přijedu ukázat a ta byla naprosto nadšená, jak mi to sluší. Doma jsem šla radši hned spát a myslela jsem si, že ráno to bude lepší, bohužel nebylo, podívala jsem se do zrcadla a přišla další vlna zoufalství, že to opravdu nejsem já.

Dneska již je to měsíc, kdy jsem tam zoufale trpěla a zvykla jsem si. Zvykla jsem si vlasy upravit, vyžehlit, a když to zvládnu opravdu dobře, tak se sama sobě opravdu líbím.

Na těchto stránkách bych vám chtěla přiblížit změny, kterými budu procházet a ráda bych vám přiblížila všechny vychytávky, které budou zajímavé, nápadité a nebudou stát moc peněz. Budu se snažit najít levné varianty, které budou zajímavé pro všechny ženy. A to nejpodstatnější je, že všechny tipy a rady se budou týkat žen „oblých tvarů“.