Neplánovaně plánovaný Vrbovec

Dlouho naplánovaná akce, která se zvrhla ve velmi neplánovaný výlet asi tak deset minut před odjezdem.

V tom týdnu, než se mělo jet, probíhala komunikace o tom, jak a s kým vlastně přijedu. Nejdříve jsem to byla já a chlap, pak já, chlap a dítě, poté já, chlap, dítě a pes, což se den před odjezdem změnilo ve já a pes a po nalodění do auta to bylo já, pes a chlap. Jen ten chlap byl jiný, než ten první plánovaný. Máte v tom zmatek? To nevadí.

2017-01-22_21.26.40

První prodlužování života smíchem bylo už u prvního mekáče na dálnici, nikdy by mě nenapadlo, že objednávání jídla v driveru pro tři děti a čtyři dospělé může být tak vtipné a ono bylo. A v podobném duchu se to neslo celý víkend.

Přijeli jsme do krásného domu, ze kterého bylo cítit neskutečné kouzlo. V každé místnosti, na každém kousku bylo něco uchvacujícího. Zelená kachlová kamna byla pro mě naprosto dokonalá a ještě, když byl v kuchyni roh s malým stolečkem, lavičkou, polštářky a hned jsem se tam viděla s kafíčkem, opřená zády o kamna. No prostě nádhera, kterou moje duše potřebovala.

Jelikož jsme byli na Moravě, ve vinařské rodině, tak to bylo hodně o víně, jídle, a povídání. Tak výborné víno jsem dlouho nepila, nicméně to nebylo jen o chuti ale také o povídání o něm, co to vlastně pijeme, co tam cítit, co v té chuti hledat. Třeba zmoklého psa, zapařené koňské sedlo nebo pampelišku…lišku…lišku…..lišku.

2017-01-22_21.30.03

S návštěvou Moravy byl spojen i výlet do nedaleké Vídně na Vánoční trhy. Jelikož jsem v autě seděla vzadu, nemusela jsem sledovat cestu ani navigovat tak jsem si užívala i cestu skrz Vídeň, prohlížela si všechno, okolo čeho jsme projeli, no prostě krása. O trzích nemusím ani mluvit, nádhera za nádherou. Večer jsme byli i v centru, kdy už bylo vidět krásné vánoční osvětlení. Vídeň je město, které chci určitě ještě jednou navštívit a projít si ho. Na závěr výletu nemohl chybět tradiční Vídeňský schnitzel a ten že byl. Vynikající a obrovský.

2017-01-22_21.32.38

Před nedělním obědem byla na programu procházka naučnou stezkou „Hroznové kozy“, na jejíž vzniku se podíleli i naši hostitelé. Prošli jsme jen část, nicméně v květnu napravíme, a projdeme celou, nicméně to bude muset být před tím, než vlezeme do sklepní uličky na košt. Procházeli jsme vinicí a poslouchali velmi zajímavé povídání o pěstování vína, o historii, o tom, co s chutí vína dělá taková či jiná zem a další zajímavé informace. Na závěr nemohla chybět návštěva sklípku. 

2017-01-22_21.31.23

Během toho víkendu jsem vypila tolik vína jako nikdy, nicméně mi nic nebylo, ochutnala jsem domácí ořechovku, mladé červené víno k nedělnímu obědu. Ochutnala jsem již týden před Vánoci vánoční cukroví, snědla neuvěřitelné množství vynikajícího jídla, ale hlavně jsem se nasmála, cítila jsem se být sama sebou a za sebe. Nelitovala jsem, nevzpomínala, neřešila, plakala smutkem i smíchy. Byl to prostě nádherný víkend, za který děkuji Všem zúčastněným. Jedinou věc, které opravdu lituji, je to, že jsem doma nechala foťák. J

V květnu se těším na shledanou.