Randění

Čekání na rande na slepo, tedy na slepo to na 100% není, je to rande z jednoho seznamovacího portálu, fotky jsem viděla, nicméně fotky tak rozdílné, že netuším co si myslet jak ten dotyčný bude vypadat, už když jsem jela na místo setkání, tak jsem se rozhlížela po tramvaji jestli to může být ten či onen. No hrůza. Bohužel ani jsme si nenapsali moc věcí o sobě, tak že bych se těšila že budeme pokračovat v započaté konverzaci, takže jsem přemýšlela o čem si vlastně budeme povídat.

Jako vždy jsem tu brzy, brzy skoro o půl hodiny, nesnáším někam chodit pozdě, proto jsem všude brzy, ale to čekání je pak brutální. Adrenalin až někde u stropu a pak přijde možná něco super a nebo hrůza, bohužel jsem nikdy nepotkala nic mezi tím, jako že by to pak pokračovalo nějakým přátelstvím, což netuším proč.

školka v přírodě 500 (107)

I když o poslední zkušenost z rande se s vámi musím podělit, toho člověka nechci už asi nikdy potkat, protože to je opravdu exemplář. Pozval si mě do bytu, s tím že uvaří večeři a budeme tak nějak v klidu a soukromí, vím, vím, že nemám k nikomu nikam chodit, nicméně tohle se mi zdálo neškodné. Čekal na mě u tramvaje a tam už začala trapnost, vůbec nemluvil, takže jsme šli vedle sebe a konverzaci jsem se snažila nějak udržovat já. Došli jsme do bytu a vůbec jsem se nestačila divit, všude hroznej bordel. Ale to ještě nebylo to nejhorší co mě čekalo. Popisovat konverzaci nemá vůbec cenu, protože to byla konverzace o ničem. No ale bomba večera byla ta, že dotyčný pán za večer vypil skoro celou láhev vína, pět piv a vykouřil tři joynty, pak teprve začal trošku konverzovat, i když to byla konverzace o bojových sportech a že je potřeba být připravený na boj, podle toho co se děje na té ukrajině, no hrůza. Představte si, já to vydržela čtyři hodiny, to jsem se divila sama sobě. Odcházela jsem hrozně nadejchaná té trávy, takže pak jsem měla bojovou náladu a všechny jsem po smskách sjela, bouchly ve mně saze a všichni na které jsem měla pivku tak to ten večer schytali.

Já skoro vůbec nepiju, s alkoholem u chlapů mám své zkušenosti a zrovna pozitivní nebyli a trávu nekouřím už vůbec, tak proto byl pro mě ten večer fakt náročný. I když si říkám, že jsem blbá, že jsem se nezvedla hned a neodešla.

Po odchodu jsem si říkala, že se pán už neozve, světe div se, zavolal za dva dny a ptal se na mé plány  na večer, že bych se mohla stavit, takže jak tušíte, měla jsem zrovna hodně práce. Za pár dní to zkusil znovu a jelikož jsem žena upřimná pokud nejsem konsternovaná, tak jsem pánovi vysvětlila, že se s ním ráda půjdu projít, nicméně bez toho aby se opil a zkouřil, pak už se opravdu neozval.

Nevím, moje představa o prvním rande je taková, že se člověk snaží hezky zapůsobit, pokud si někoho zve domů, tak si snad uklidí nebo já nevím. Já taky když jdu na rande se snažím vypadat co nejlépe a ještě se pokaždé klepu že to není to pravé. Nevím, jestli on měl takové sebevědomí, že zapůsobí šarmem a to ostatní je jedno.

DSC_1004

No, alespoň má člověk na co vzpomínat a na tohle budu vzpomínat opravdu hooodně dlouho, ale co je krásné, že na to vzpomínám fakt s úsměvem a komukoliv to vyprávím tak se vždycky od srdce zasmějeme a to je nejdůležitější. Prodloužit si život.

Teď zpátky k onomu rande na které jsem na začátku tohoto článku čekala. Přišel sympatický chlap, hezky jsme si popovídali, bohužel tam chyběla ta jiskra, ta chemie kterou já tam prostě musím mít. Já zapůsobila asi dobře, neboť je tu další nabídka na potkání, nicméně buď ji přijmu zcela jako přátelskou a konečně jednou bude z rande kamarádství, a to ještě bude záležet na tom jak on se k tomu postaví, třeba nebude chtít se jen kamarádit, bohužel víc mu nabídnout nemůžu.

Tady je opravdu důkaz, že boubelky a baculky neberou vše co je jim nabídnuto.  Máme úplně stejné chemické procesy v těle jako jakákoliv slečna nebo žena, pokud tam není chemie a mrazení okolo žaludku tak přes to vlak nejede. Ti dva k sobě prostě musí pasovat, protože pak by to bylo k ničemu, víme.

Kadeřnice

Kadeřnice, extrémně důležitý člověk pro každou ženu. Univerzální návod jak si vybrat kadeřnici asi neexistuje, nebo i existuje, na internetu člověk najde v dnešní době úplně všechno. I já v Praze hledala tu správnou kadeřnici více jak tři roky.

Když jsem bydlela u rodičů, měla jsem kadeřnici více jak šest let, ke které jsem chodila, objednávala jsem se k ní i v době, kdy jsem žila ve Švýcarsku, takže když jsem věděla, že přijedu tak jsem volala a prosila o volný termín a zkulturnění. Bylo to super, protože jsem jezdila vždycky tak na týden do Čech takže jsem tu byla i ve všední den. Po přestěhování do Prahy už to bylo horší, protože jsem v týdnu pracovala a domů jezdila jen o víkendu, takže jsem si musela začít hledat kadeřnici v Praze. Kadeřnictví je tu nespočet, jenže jak si najít to pravé. Nechtěla jsem dávat spoustu peněz v nějakém salonu, ve kterém může být stejně špatná kadeřnice jako v nějakém ušmudlaném zapadlém kadeřnictví na okraji Prahy.

Na chvilku to vyřešil můj vztah, kdy přítel je z Moravy a když jsme tam jezdili na víkend, tak tam byla kadeřnice, která stříhala i v sobotu, bohužel mi nesedla, byla jsem tam dvakrát a vím, že víckrát bych tam nešla. Střih ani barva nic moc, prostě stejný způsob na mě jako i na padesátileté paní, která přišla po mně. Takže další hledání.

Pak jsem skrz práci narazila na další kadeřnici, u té jsem byla spokojená s barvením, bohužel se střihem už to bylo horší. Nebo spíše jsem se rozhodla pro radikální změnu, kterou jsem měla podloženou fotografií, jak bych chtěla, abych byla ostříhaná, bohužel jsem jako na fotografii nevypadala, kadeřnice stříhala a stříhala a pak jsem to hrozně obrečela, jak jsem již psala v jednom z prvních článků.

No a pak jsem se stěhovala do části města, kde jsem až nyní narazila na kadeřnici, která mi zcela vyhovuje. Kolem jejího kadeřnictví chodím domů, tak jsem se tam jednoho dne zastavila a objednala se a vyšlo to super. Jsem spokojená jak se střihem, tak i s barvením. A hlavně s přístupem. Přišla jsem s představou a výsledek se s představou shodoval na 98%. Podruhé jsem přišla s přáním nějaké radikální změny v barvě, nicméně kadeřnice se řídí rozumem a můj nápad mi rozmluvila pádnými argumenty, takže heslo „Náš zákazník, náš pán“ není vždy pravdou.

Takže hledejte a zkoušejte. Hlavně se nikdy nesmíte spokojit se vším, co vám na hlavě kdo provede, jen proto, že je to blízko nebo za málo peněz. Ceny, které jsou přes dva tisíce už přemrštěné, bude lepší hledat jinde něco levnějšího, pokud opravdu chcete ušetřit, nicméně s tisícovkou za střih a barvu počítejte. A i za tu tisícovku chtějte dobře odvedenou práci, odcházejte z kadeřnictví s krásným pocitem aniž by jste museli domů spěchali před zrcadlo to nějak zkusit upravit.

Teď ještě jedna rada, pokud nemusíte tak se přes léto nebarvěte, barva na vlasech brzy pod sluníčkem vybledne, nebo ji zničí chlorovaná voda na koupalištích. Spíše si udělejte domácí masku na vlasy na jejich posílení. Nepotřebuje odpočívat jen naše tělo ale i naše vlasy. Pamatujte na to.

Poděkování na závěr, Kamilo děkuji a budeme se vídat nadále. 🙂