Čekání na rande na slepo, tedy na slepo to na 100% není, je to rande z jednoho seznamovacího portálu, fotky jsem viděla, nicméně fotky tak rozdílné, že netuším co si myslet jak ten dotyčný bude vypadat, už když jsem jela na místo setkání, tak jsem se rozhlížela po tramvaji jestli to může být ten či onen. No hrůza. Bohužel ani jsme si nenapsali moc věcí o sobě, tak že bych se těšila že budeme pokračovat v započaté konverzaci, takže jsem přemýšlela o čem si vlastně budeme povídat.
Jako vždy jsem tu brzy, brzy skoro o půl hodiny, nesnáším někam chodit pozdě, proto jsem všude brzy, ale to čekání je pak brutální. Adrenalin až někde u stropu a pak přijde možná něco super a nebo hrůza, bohužel jsem nikdy nepotkala nic mezi tím, jako že by to pak pokračovalo nějakým přátelstvím, což netuším proč.
I když o poslední zkušenost z rande se s vámi musím podělit, toho člověka nechci už asi nikdy potkat, protože to je opravdu exemplář. Pozval si mě do bytu, s tím že uvaří večeři a budeme tak nějak v klidu a soukromí, vím, vím, že nemám k nikomu nikam chodit, nicméně tohle se mi zdálo neškodné. Čekal na mě u tramvaje a tam už začala trapnost, vůbec nemluvil, takže jsme šli vedle sebe a konverzaci jsem se snažila nějak udržovat já. Došli jsme do bytu a vůbec jsem se nestačila divit, všude hroznej bordel. Ale to ještě nebylo to nejhorší co mě čekalo. Popisovat konverzaci nemá vůbec cenu, protože to byla konverzace o ničem. No ale bomba večera byla ta, že dotyčný pán za večer vypil skoro celou láhev vína, pět piv a vykouřil tři joynty, pak teprve začal trošku konverzovat, i když to byla konverzace o bojových sportech a že je potřeba být připravený na boj, podle toho co se děje na té ukrajině, no hrůza. Představte si, já to vydržela čtyři hodiny, to jsem se divila sama sobě. Odcházela jsem hrozně nadejchaná té trávy, takže pak jsem měla bojovou náladu a všechny jsem po smskách sjela, bouchly ve mně saze a všichni na které jsem měla pivku tak to ten večer schytali.
Já skoro vůbec nepiju, s alkoholem u chlapů mám své zkušenosti a zrovna pozitivní nebyli a trávu nekouřím už vůbec, tak proto byl pro mě ten večer fakt náročný. I když si říkám, že jsem blbá, že jsem se nezvedla hned a neodešla.
Po odchodu jsem si říkala, že se pán už neozve, světe div se, zavolal za dva dny a ptal se na mé plány na večer, že bych se mohla stavit, takže jak tušíte, měla jsem zrovna hodně práce. Za pár dní to zkusil znovu a jelikož jsem žena upřimná pokud nejsem konsternovaná, tak jsem pánovi vysvětlila, že se s ním ráda půjdu projít, nicméně bez toho aby se opil a zkouřil, pak už se opravdu neozval.
Nevím, moje představa o prvním rande je taková, že se člověk snaží hezky zapůsobit, pokud si někoho zve domů, tak si snad uklidí nebo já nevím. Já taky když jdu na rande se snažím vypadat co nejlépe a ještě se pokaždé klepu že to není to pravé. Nevím, jestli on měl takové sebevědomí, že zapůsobí šarmem a to ostatní je jedno.
No, alespoň má člověk na co vzpomínat a na tohle budu vzpomínat opravdu hooodně dlouho, ale co je krásné, že na to vzpomínám fakt s úsměvem a komukoliv to vyprávím tak se vždycky od srdce zasmějeme a to je nejdůležitější. Prodloužit si život.
Teď zpátky k onomu rande na které jsem na začátku tohoto článku čekala. Přišel sympatický chlap, hezky jsme si popovídali, bohužel tam chyběla ta jiskra, ta chemie kterou já tam prostě musím mít. Já zapůsobila asi dobře, neboť je tu další nabídka na potkání, nicméně buď ji přijmu zcela jako přátelskou a konečně jednou bude z rande kamarádství, a to ještě bude záležet na tom jak on se k tomu postaví, třeba nebude chtít se jen kamarádit, bohužel víc mu nabídnout nemůžu.
Tady je opravdu důkaz, že boubelky a baculky neberou vše co je jim nabídnuto. Máme úplně stejné chemické procesy v těle jako jakákoliv slečna nebo žena, pokud tam není chemie a mrazení okolo žaludku tak přes to vlak nejede. Ti dva k sobě prostě musí pasovat, protože pak by to bylo k ničemu, víme.