Barevný podzim

Již čtvrtý den prší, je chladno a vlezlo, přesto bych řekla, že krásně. Chybí mi sluníčko, to se přiznám, nicméně je zajímavé pozorovat přírodu v tomto období, jak se pomalu chystá ke svému zimnímu spánku. Mám ráda tyhle podzimní dny a hlavně večery, kdy si člověk večer sedne na gauč, zabalí se do deky a jen tak sedí a nic nedělá. I já mám velmi přesvědčivý pocit, že bych se měla uchýlit k zimnímu spánku a jsem přesvědčená o tom, že bych zvládla spát až do března.

Své kouzlo mají i podzimní farmářské trhy, všechno je tam krásně barevné, krásné pastelové barvy, oranžové dýně, červená jablíčka, hnědé brambory, prostě pastva pro oči. Za pár měsíců bude všechno jen červené, protože červená je na vánoce stále trendy, hrůza.

Měla jsem to štěstí, že jsem před pár dny byla u rodičů a konala se již tradiční podzimní vyjížďka s koňmi. A fakt jsem si to užívala. Seděla jsem na tom voze, koukala do přírody a přemýšlela nad životem brouka. Přítel vedle mě něco řešil se synovcem, naši klábosily s přáteli a já se kochala. Opravdu to bylo fajné. Jediné co mi bylo líto, že po letošním parném létu zatím neroste moc hub, teda v našich končinách, tak les nebyl cítit houbama, ale samozřejmě voněl jinak a taky krásně.

DSC_0493

Přesně tohle jsou chvíle, kdy jsem vděčná za to, že pocházím z vesnice, z malé vesničky, kde končí cesta a lišky tu dávají dobrou noc.

Nevím proč, nicméně mám pocit, že mnoho lidí podzim moc nemusí. Sychravé počasí, déšť, relativní rychlé střídání teplot, no pro tělo je to samozřejmě náročné, ale příroda si prostě potřebuje odpočinout, aby nám zase mohla na jaře přinášet ty nádherně rozkvetlé stromy a v létě ty výborné jahody.

Užívejte si podzim a jeho krásné hry s barvou, jedině takhle umí čarovat příroda.

 

Paleolov

Paleolov, první „pokusná“ akce, která se celá točila kolem palea, se opravdu povedla. Měla jsem tu čest, že jsem byla jednou z účinkujících, která promluvila o své roční zkušenosti s paleem. 

Pro ty, kteří se akce nemohli zúčastnit, se budu snažit Vás trošku dostat do atmosféry, která tam ten večer vládla a kterou jsem já nasávala plnými doušky a teď z ní čerpám.

Úvodní slovo Aničky a Julie bylo velmi zajímavé, protože jsem se ve spoustě věcech mýlila a byla přesvědčená, že tak jak to dělám já je správné, a ono bohužel není, jsou to jen maličkosti, nicméně z maličkostí se skládá moc věcí. Například to, jak je to s ořechy a jejich namáčením, nebo to, jakou zeleninu upřednostňovat před jinou.

Michalovo povídání o paleu a sportu bylo také zajímavé a to i pro mě, člověka, který se teprve teď začal hýbat, takže o sportu se moc mluvit zatím nedá. To přijde, já tomu věřím.

No a po přestávce jsem přišla na řadu já, abych pravdu řekla, tak se těším na video, které z tohoto večera vznikne, protože mám pocit, že vůbec nic nevím, z toho co jsem tam říkala. Ta půlhodinka utekla jako voda. Nějak extra jsem se nepřipravovala, na fotce níže můžete vidět mé chabé poznámky. Ono se ani tak nějak nedá moc narvat do poznámek rok života, stejně jsem domluvila a pak jsem si uvědomila, že jsem stejně neřekla všechno, co jsem chtěla, ale tak třeba někdy příště. Myslím, že velkou podstatu toho jak mi bylo a jak mi je teď jsem řekla, a třeba bude ještě někdy příležitost říct ty další informace.

DSC_0516

A poslední inspirací byla Terezka, která nám pověděla své zkušenosti s paleem a roztroušenou sklerózou, což pro mne bylo velmi, velmi inspirující povídání a jsem moc ráda,  že pomocí palea se dá bojovat i s tímto vážným onemocněním.

Bylo fajn pozorovat všechny, kdo přišli, že mají v očích zájem, očekávání, napětí co vlastně bude, co se dozví. Jediná věc, která mě trápí, je to, že jsem si nedokázala spojit většinu obličejů s facebookovým  profilem, prostě jsem to nedala. Bylo příjemné, že na mě se všichni usmívali, protože mě poznali, ale já absolutně netušila. A všem se tímto omlouvám. Nápad na příští setkání na jmenovku s profilovou fotkou se mi fakt líbí.

Paleolov měl velmi pozitivní vliv i na to, jak začal paleo a vlastně i mě vnímat můj přítel, který tam byl se mnou. To jak jím, vzal za začátku vztahu dobře, nerýpal do mě, nepřesvědčoval mě o opaku, prostě to respektoval, nicméně více se nezajímal a já jsem to tak nechala, protože nechci a nikdy nebudu můj životní styl někomu vnucovat, no a tady měl vlastně můj rok s paleem jako na dlani, dozvěděl se, co mi to všechno dalo za bonusy a začal se o to více zajímat. Sice se snaží velmi obhajovat svoje přesvědčení, takže debaty jsou velice zajímavé, doufám, že až si přečte knížku „Jídlo na prvním místě“ tak už bude vědět o čem mluvím.

Paleolov bylo naprosto LUXUSNÍ setkání, které mě dokázalo zase nabít novou energií za což moc děkuji všem zúčastněným.